Den čtvrtý - Pustevny dobyty

Středeční den byl dnem, který prověřil naše síly. Vydali jsme se směr Pustevny, které jsme po 40minutách a bez problémů zdolali (někteří o chvilku déle, ale ještě v toleranční hodince). Při cestě jsme potkali jednu tmavovlasou motivaci, která nás do posledních metrů trápila – nakonec jsme ji ale předstihli. S údivem jsme pak koukali, když se na vrcholku otočila a jela dolů.



Společná fotka nemohla chybět.



Z rozcestí jsme se pak přesunuli na Radhošť. Kolem sochy Radegast jsme projeli ke kapli na vrcholu hory a z její věžičky se nám dostavily neuvěřitelné zážitky v podobě nádherného výhledu do širokého okolí. Na severní straně se do výšky pyšně klenula Lysá hora, kterou jsme se chystali zdolat v některém z příštích dní.




Teplota gradovala a proto jsme následující kilometry směrovali k nejbližšímu koupališti. Některým se teplota nezdála, a proto se na ceste raději přioblékli.



Kolem této sochy jsme samozřejmě nemohli projet, aniž bychom udělali společnou fotečku B103.



Místo u koupaliště jsme nakonec skončili u splavu s krásně křišťálovou říční vodou. Je pravdou, že teplota nebyla přílíš optimální, ale zato byla krásně osvěžující.
Vyčerpáni horskými kilometry a studenou koupelí jsme se přesunuli k sousednímu restauračnímu zařízení. Hned na první pohled bylo jasné, že bylo vybudováno v dobách socialismu. Bohužel tomu odpovídala i kvalita podávaných služeb – jídlo nedodělané, pití nedochlazené, personál lenivý. Tyto nepříjemné nedostatky však byly kompenzovány pohledem na krásné slečny vyklánějící se z balkonu.



Opravdu se nám nakonec nechtělo ani odjíždět, přesto jsme museli vyrazit směr domov. Poslední kilometry přes Martiňák nás nerozhodily a s dobrým pocitem jsme dorazili domů.
Večer nás čekaly aktivity s velkým A. Rozděleni do čtyř skupin, průběžne posilňováni alkoholem jsme se touto hrou vydrželi při pantomimě, malování a slovním popisu bavit do dlouhé půlnoci. Nezapomenutelně v nás zůstane zapsána vzpomínka na obrázek přední tlapy, opočlověka, nebo tyčkaře.