Den druhý - dovolená začíná kulturně

Dnes celé dopoledne pršelo. Podmínky pro provoz cykloturistiky tedy nebyly přívětivé a museli jsme najít náhradní plán. Po zvážení několika pro a proti nakonec zvítězil Valašský skanzen (odkaz). Auty jsme se vydali do Rožnova pod Radhoštěm na prohlídku. Lístky na ISIC, k tomu pěkná průvodkyně a jako bonus jsme do skupiny získali dvě pěkné blondýnky. Počasí se umoudřilo a začalo se dokonce vyčasovat.



Po absolvování první části prohlídky jsme se drožkou přesunuli přímo do Valašské dědiny, přesněji přímo před její hospodu – to byla osudová chyba.





Hlad jsme sice měli, ale po nulovém výkonu jsme si ji snad ani nezasloužili. V jídelním lístku nám oko utkvělo na Valašské kyselici a haluškách z brynzou – taky co jiného si v tomto kraji dát.



Posilnili jsme se a vyšli dál - do závěrečné třetí části prohlídky jsme se dostali až k závěru. Zakotvili jsme v cukrárně – kávična, medovník – prostě pohoda jazz, žádnej stress – Jara si dal medovníky dokonce dva. Posilněni sladkými pochutinami jsme vykročlili vstříc domovu. Nicméně naši pozornost upoutaly dcérky, které v prodejně alkoholických nápojů degustovaly medovinu a slivovici – degustace byla již v pokročilejším stadiu, protože se samy doprovázely zpěvem. Upoutal nás tanec jedné z nich – ladné pohyby jejího vypracovaného opáleného těla nás natolik zaujaly, že jsme je s otevřenou hubou pozorovat začali. V tom okamžiku se otočila a řekla ta tři slova: „pojďte na slivku“. Neměla to říkat, děvucha jedna, my takoví ostýchaví hoši – dlouho jsme se nerozhodovali a vykročili. Padla slivka, věta dvě: „holky, co tu děláte?“ Prostě jen degustovaly.




Dorazili jsme zpět do chaty s odhodláním vyrazit ještě na večerní projížďku. Bohužel ne všichni sdíleli toto nadšení –ve čtyřech jsme vyrazili na okružní jízdu.
Cesta se vinula směrem na Pustevny, krásných stoupavých 6km z cca 600 m.n.m. do 1060 m.n.m. Pěkně jsme se zapotili – byla to dlouhá cesta. Z Pusteven nás pak čekaly už jenom krásné sjezdy, které jsme si parádně užili.